Lucie Drdova Gallery je pražská galerie současného umění se silným konceptuálním portfoliem a osobitým kurátorským přístupem, která propojuje místní umělce s mezinárodní scénou.

Jan Pfeiffer

Nová galerie současného umění Drdova Gallery zahajuje svůj provoz výstavou českého umělce Jana Pfeiffera.

Výstava Některé věci unikají je výpovědí o věcech, které se dějí. Člověk často uvažuje o jejich konstelaci, i když je schopen vnímat jen vzájemné vztahy. Vnitřním smyslem je ona snaha tyto věci zachytit v čase a i otázka, proč je vlastně chtít uchopit. Myšlenková linie o hledání věčných pravd se prolnula ve výpověď umělce o vztahu k blízké osobě, v kontextu tvarosloví historie i formálních prvcích.

Základním motivem je princip přímky a lidská vůle, která ji mění. V první místnosti se nachází uzavřený objekt připomínající zítku, který nese formální prostorovou informaci o tom, kde člověk stojí. Na základě optické iluze horizontálních linek dochází k mentálnímu pohybu diváka. Paralela linie se ukazuje i ve fotografii, na které ruce starého muže mění její tvar.

Předznamenaný „vítězný oblouk“ se dále objevuje ve videu, kde světelná stopa obchází vnitřní empirický tvar oblouku a oživuje tak jeho historickou reminiscenci. Zároveň divák sám prochází obdobnou branou, jenž je vyjádřením fyzického i mentálního úsilí starého muže, který přetváří pomyslný horizont.

V instalaci Jana Pfeiffera se divák ocitá tématu jak fyzicky blízko, když prochází prostorem a vnímá proměnu tvaru, tak zároveň pozoruje vlastní virtualizaci obrazu před sebou. Tento obraz vypráví o podobenství lidské vůle a odkazu otců, které mění dějiny.
 
Henry Wool, Arcus Triumphalis, or, The Analysis of Vaulting, Edinburgh: Isaac and Sons 1755, s. 122–123

„Kapitola XLI: O zaoblení jako základu elegance

Jak ukázal ve svém spisu Hogarth, elegantní linie nevznikne bez schopnosti vnutit jí plynulé a pravidelné zaoblení. Zapomněl ale dodat, že oblouk je prvním a základním elementem každé elegantní linie. Projevem skutečného lidského umění a zároveň moci lidské vůle je vnutit hmotným věcem okolo nás formu, která koresponduje s ideální představou, jež jsme si vytyčili v mysli. Skoro každé zvíře dokáže hrubou silou zničit či zdeformovat to, co je nepřesahuje hmotností ani velikostí. Jenom člověk však dokáže své síly využít k zastření stop svého konání. Výsledek je pak dokonalejší než cokoli, co je k vidění v divoké přírodě. Neboť i po staletí obrušované oblázky na břehu moře nevykazují tak pravidelné zaoblení jako výsledky lidské zručnosti. […] Ne nadarmo staří Římané zvěčňovali své válečné úspěchy vztyčením oblouků.“

Autorem citace: Jakub Stejskal
 
Jan Pfeiffer se narodil v roce 1984 v Praze, kde žije a tvoří. Vystudoval na pražské Akademii výtvarných umění u Jiřího Příhody v ateliéru intermediální tvorby. V roce 2009-2010 studoval na Cooper Union v New Yorku. Je spoluzakladatelem a kurátorem galerie Pavilon na Malé Straně. Získal první cenu v Essl Award CEE 2009 a zvítězil v české sekci Henkel Award 2011. Jan Pfeiffer měl autorské výstavy v etc. galerii (2011), galerii Kostka v Meetfactory (2011), Museo Laboratorio di Arte Contemporanea v Římě (2011), Galerii hlavního města Prahy v Domě U Zlatého prstenu (2010), Open gallery v Bratislavě (2010) a Galerii mladých BKC v Brně (2010). Účastnil se celé řady skupinových výstav jako Zlínský salon mladých, Bienále mladých v Galerii hlavního města Prahy, v Essl Museum v Klosterneuburgu, Brot Kunsthalle ve Vídni, nebo MOCA v Taipei. V nadcházejícím měsíci odjíždí na rezidenční pobyt do Ramalláhu v Palestině.
 
Doprovodný program
dopolední setkání s Janem Pfeifferem nejen o aktuální výstavě v sobotu 23. června v 10.30