Video 1
Jestliže si kultura podmaňuje přírodu, pak budoucnost škrtá kulturu. A až skončí budoucnost, to, co zůstane, bude opět příroda.
Jenže budoucnost tady ještě není – ne jinak než jako stopy nadcházející zkázy, jež máme vepsané do tváře.
Ani příroda se tady nevyskytuje – ne jinak než jako odlesky vnějšku, který se ztrácí za horizontem.
A kultura? O té ani nevíme, dokud na nás nedolehne obava, že by nás o ni někdo mohl připravit. Patrně tedy nijak zvlášť nestojí za řeč.
Video 2
PROČ JSI TAK NERVÓZNÍ? Z OSOBNÍ SCHŮZKY, NA KTEROU SE TĚŠÍŠ, NEBO Z PRACOVNÍHO SETKÁNÍ, Z NĚJŽ JSI OTRÁVENÝ? A JAK VLASTNĚ POZNÁŠ ROZDÍL?
Přijít s programem společenské změny a nazvat ho „utopií“ znamená předem ohlásit, že nemůže být realizován a že to vlastně ani nechcete. Když přitom ještě navíc vzýváte ducha „avantgardy“, sterilizujete si tak vlastní politickou imaginaci a nahrazujete ji truchlením po momentech promarněné šance.
VSTÁT NEBO JEŠTĚ CHVÍLI ZŮSTAT V POSTELI? PODLEHNOUT NEBO ODOLÁVAT? ŠIKANOVAT NEBO BÝT ŠIKANOVÁN?
Slovo „kultura“ ve výroku „oni mají jinou kulturu“ je ještě něčím horším, než pouhou ideologickou zástěrkou barbarství: je to performativ, jímž se barbarství uskutečňuje.
TAKY TI VŽDY DOJDOU SLOVA ZROVNA VE CHVÍLI, KDY TU JEŠTĚ ZŮSTÁVÁ POSLEDNÍ ŠANCE, ABY SLOVA MOHLA NĚCO ZMĚNIT?
Když muž nepodrží dveře ženě ve Střední Evropě, je to hulvát, který nedal dostatečně najevo, že si všímá jejího ženství. Když muž podrží dveře ženě v Západní Evropě, je to sexista, který tímto paternalistickým gestem dává najevo svou mužskou nadřazenost. Na cestě do Evropy nejsou žádné dveře a kyborgové nemají pohlaví.
PATŘÍ POCITY MÉNĚCENNOSTI A ZÁŠTI K TVÉ DRUHÉ NEBO PRVNÍ PŘÍRODĚ?
Když nepozdravíš sousedy ve Střední Evropě, pak nejsi slušný člověk. Kdo není slušný člověk, patří do vězení. Když začneš zdravit sousedy ve Východní Evropě, pak se dopouštíš nemístné familiárnosti. Kdo se chová, jako by byl s každým kamarád, patří do blázince. Naštěstí, vězení i blázince mají ve všech Evropách.
JAKÝ IMPAKT FAKTOR MÁ UTOPIE?
Když se snědý muž dotkne obnažené ruky bledé ženy, urazí tím její počestnost – je to to samé, jako by ji plácal po zadku. Pokud to navíc provede veřejně, zostudí tak celou rodinu.
Když snědý muž odmítne podat ruku bledé ženě, zpronevěří se tím principu rovnoprávnosti pohlaví. Pokud to navíc provede veřejně, bude to výsměch psaným i nepsaným zákonům státu a jeho institucí. V každém případě se snědý muž dopouští zpupnosti právě tehdy, kdy se snaží chovat podle etikety. Zdá se, že jediným definitivním řešením této aporie je eliminace snědých mužů.
BAVÍŠ SE? BACHA, ABY SE TI NESKLÍŽILY VÍČKA.
Co když nepřítel (nácek, neokonzervativec, sexista, homofob, fízl, sekuriťák, revizor, exekutor, arbitr slušnosti a vzor přizpůsobivosti, táta od rodiny, rovina chlap, prostě zmrd, zasraný hovado) má stejné nezdravé gastronomické návyky jako ty? Co když používá stejný laciný deodorant? Co když si přehrává na YouTube ty samé, čtvrt století staré rockové songy?
Polidšťuje ho to snad?
Nebo jste oba stejně nelidští?
Nebo (což by bylo ještě horší) stejně lidští?
Stejně neostří, rozmazaní v univerzální ekvivalenci druhu homo sapiens?
ZAKLÁDÁŠ SI NA SVÉ KRITICKÉ POZICI?
TO JE ROZUMNÉ! KRITIKA JE TOTIŽ SKORO VŽDY OPRÁVNĚNA.
JSI JEŠTĚ KRITIČTĚJŠÍ K SOBĚ, NEŽ K OSTATNÍM?
VELMI PROZÍRAVÉ! TAKHLE TOTIŽ NIC NERISKUJEŠ.
Změna musí začít na úrovni nejmenších částic, z nichž se skládají naše těla, a základních pochodů, které v těchto tělech probíhají. Prvním krokem je proto přestat dýchat vzduch, který dýchají tví sousedé a v němž se utváří podpora statusu quo. Zkus dýchat něco jiného – pokud to dokážeš.
Video 3
V budoucnosti…
…se budeš dívat na svůj vlastní život z perspektivy vesmíru. Získáš tak schopnost s pomocí nejaktuálnějších metod vypočítat na tisíce desetinných čísel míru vlastní nepatrnosti a bezvýznamnosti.
Sdílení tvého nového života s ostatními z tebe udělá bezdomovce. Životní a pracovní prostor, kde budeš moci být o samotě sám se sebou, začneš vyhledávat všude jinde, než na adrese bydliště – ve vlaku, v metru, ve veřejně knihovně, v kavárně.
V důsledku plné automatizace bude eliminována nudná a ponižující práce. Nuda a ponížení se tak přesunou do sféry volného času.
Na tvých hříšných radostech bude hříchem pouze to, že ti již nebudou přinášet radost.
Tvůj život bude určovat specifická forma časovosti, obsahující pouze jeden moment: „už-je-pozdě“.
Nikdy si neužiješ přítomnosti, protože budeš mít plný talíř příprav na různá potěšení, která ale vždy přijdou až ve chvíli, kdy na ně ztratíš chuť.
Nebudeš se již nikdy muset bát nadváhy: před snídaní se ti totiž vždy sevře žaludek úzkostí nebo vztekem, takže ti bude každé sousto připadat jako těžký balvan.
Nejhlubším tajemstvím tvých tajných přání se stane skutečnost, že se nijak zvlášť neliší od přání kohokoliv jiného.
Nejsladšími zážitky sdílenými s přáteli se ti stanou chvíle, kdy se budete vzájemně svěřovat se svou hanbou.
Oslavy každého dalšího roku tvého života se ti stanou truchlením po možnostech, které jsi v minulém roce nebyl s to naplnit.
S úlevou řekneš sbohem revolučnímu hédonismu předchozích generací: lenost ti totiž nejen zabrání jít po tom, co chceš, ale dokonce ti ani nedovolí vůbec něco chtít.
Podkladem pro finální výpočet tvých zásluh budou záznamy o letech přešlapování na místě a narážení do zdi.
Nikdy nezemřeš. Jak bys jinak splatil hypotéku?
Tabule 1
Překlep v názvu souboru s tiskovou zprávou po ránu potěší stejně jako nový bytový komplex za oknem.
Společné jídlo je rituálem, který v sobě spojuje prvky výslechu a popravy. Otázky po tom, jak se máte nebo na čem zrovna pracujete, vás nutí, abyste odhadli, co je na vašich životech zajímavé z pohledu tázajících se, a předložili jim tento odhad k posouzení. Pod bedlivým dohledem spolustolovníků se snažíte současně ze sebe vysoukat vyznání a zároveň si přitom do úst narvat sousto tuhé jako beton.
Nejintenzivnější pocit revolučního optimismu tě ovládá ve chvíli, kdy se noříš do nostalgie. Nicméně, v zápase mezi dekadencí a avantgardou doporučuji vsadit na kapitál.
S trochou cviku dokážete poznat muže, který byl opakovaně znásilňován, už podle toho, jak si sedá – v mírném předklonu, pomalu, dávaje si pozor, aby jedna z půlek vždy nesla větší váhu než druhá, a tím se omezil bolestivý tlak na konečník.
Všechny bytosti si chrání svůj přirozený habitat před potenciálním vnějším nebezpečím. Například skunk odpuzuje vetřelce výrazně nepříjemnou pachovou stopou. V tomto ohledu jsme byli úspěšnější, než náš vzor ve zvířecí říši: nejenže jsme výrazně ztížili vstup na své území cizorodým elementům, ale dokonce jsme ho učinili neobyvatelným pro nás samotné.
Jak je dnes ta budoucnost opět v kurzu, i já občas zkouším vyvodit nějakou tu vizi z minulých selhání. Obvykle mě ale po půl hodině přepadne malátnost; nakonec celý den prospím.
Tabule 2
V podchodu u metra dlouho něco smrdělo. Jednou jsem se tam zastavil, abych prozkoumal, co je zdrojem zápachu. Zjistil jsem, že to jsou evropské hodnoty.
Vždy zdůrazňovali, že jejich důvody k emigraci nebyly „ekonomické“. Jmenovali různé jiné příčiny – diskriminaci na etnickém či třídním základě, obecnou nízkou úroveň kultury v domovské zemi a barbarskou mentalitu jejich obyvatel… Jako by bída nebyla dost závažným druhem utrpení.
Tvé kosti byly vylisovány z umělé hmoty. Tvé žaludeční šťávy zahustila školní jídelna. Někde ještě možná rezaví míchačka, ve které uhnětli tvou šedou kúru mozkovou. Forma tvého ucha kopíruje tvar sluchátek, jež dávno stáhli z prodeje. Tvé myšlenky jsou cítit ofsetem. Tvá slovní zásoba vznikla hromaděním podmíněných reflexů: sotva uslyšíš „svoboda“, už slintáš „rovnost“.
Ani pozorovatelé nacházející se v bezprostřední blízkosti bojů nebyli schopni určit, která ze znepřátelených stran ostřeluje obytné čtvrti. Museli počkat, až palba utichne, vyhledat střely v místě dopadu a podle toho, jak ležely, odhadnout, z jakého směru přiletěly – nebo je otočit tak, jak jim to radilo jejich svědomí.
Po peróně si to pomalu šinul rozvalitý Humanismus a s ním dvě macaté Židovsko-křesťanské civilizace. Nebylo kam uhnout, a tak nezbylo než….
Na začátku je samozřejmě zkušenost toho, kdo nestihl začátek. Prodírá se řadami židlí, šlape na nohy, ruší kouzlo, v němž se ti, kdo tu už byli, sotva stačili uvelebit. Vyrušení se spojují v pocitu sounáležitosti, který jim dává nenávist k nově příchozímu. Ten si jejich nevraživosti nemůže nevšimnout, byť by byla jen podprahová. Právě tak si začíná utvářet „pocit vlastní identity“.
Citáty
Pouze když se naučíme esteticky oceňovat nejenom výskyt vrozených schopností, ale také jejich absenci, když tedy přestaneme rozlišovat mezi vítězstvím a selháním, dokážeme…
Boris
Totální estetizace znamená vidět přítomný status quo jako něco, co je již mrtvé, již zrušené.
Boris
Oběť spojuje akt přijímání pokrmu s pravdou života odhalenou ve smrti.
Georges
Na nejspodnější úrovni, první právo je právo odmítnout.
Gayatri
Když nedokážete uskutečnit atentát… nezbývá, než se zabit.
Gayatri
Ponech svou mysl peklu a zbav se zoufalství.
Gillian
Dnešní vektor bych popsal jako jakýsi neofašismus, jako privatizovaný fašismus. Jsou tu pouze jednotlivci, kteří mohou existovat pouze tak, že se vzájemně připravují o životní šance, a někdy dokonce i o životy.
McKenzie
…jen jedno je horší, než když vás vykořisťují: když vás nevykořisťují.
McKenzie
Tomu, co nazývám nenávistí, se také říká utopie.
Andrew
Dovolávám se nenávisti, aby nastolila distanci vůči tomu, co jest; tato nenávist zároveň znovu vrací do hry budoucnost tím, že nedovoluje, aby to-co-je nabylo vrchu nad tím-co-může-být.
Andrew
Nemusíme se bát ani doufat, stačíme nám pouze nalézt nové zbraně.
Gilles